Klasicismus a empír
Klasicismus a empír
Klasicismus a empír vzniká na přelomu 18. a začátkem 19. století. Je ovlivněn dobovou politickou situací Francie (úspěchem Napoleona Bonaparteho) a její společnosti. Je to návrat zpět k antické jednoduchosti a námětům, především pak oslavě hrdinů a hrdinských činů. V malířství se hlavním záměrem stává klasická figuralní kompozice, vyváženost a harmonie. Umělci byli doslova spoutáni dobovým vývojem a jejich díla převážně sloužila jako pocta novému impériu.
Hlavní představitelé:
Lawrence Alma-Tadema, Friedrich von Amerling, Paul Barbier, Wilhelm Barth, Eduard Barth, Bernardo Bellotto, Antonio Canova, Luis Caravaque, Thomas Couture, Jacques-Louis David, Domenichino, Joseph-Siffred Duplessis, Francois Girardon, Charles Gleyre, Jean-Baptiste Greuze, Francesco Guardi, Jean-Louis Hamon, Jean Auguste Dominique Ingres, Robert Lefevre, Anton Raphael Mengs, Alexander Molinari, Nicolas Poussin, Giacomo Quarenghi, Henri-Francois Riesener, George Stubbs, Stefano Torelli, Benjamin West.

Bonaparte

Pantheon

Vitezny oblouk