Ležatka Aleš

Ležatka Aleš

Jméno, příjmení, věk:
Aleš Ležatka, narozen 25.5. 1959 v Brně, číslo bot 44... smích.

"Fotografie je spíše o pocitech, náladách a bloumání. Nechávám snímky ať vychází ze mě a konkrétní situace, než abych je nějak dopředu promýšlel. Fotky dělám tak, že vidím obrazy, které se mi buď líbí nebo ne. Nesnažím se v tom hledat něco jiného, žádné umělecké spojitosti, filozofování nad fotkama rád přenechávám jiným."







Máš nějaké fotografické vzdělání nebo jsi fotograf samouk? V čem tě škola nejvíce obohatila?
Nejvíce o večírky, smích…. Dvouroční studium na inastitutu fotografie v Opavě v roce 1985 (asi). Dříve to bylo malinko jiné než dnes. Dnešní doba je hodně o vydělávání peněz…. V době mého studia šlo hlavně o to, co nejvíce a nejlépe naučit. Ne jenom a pouze o vyuční papír. Naučil jsem se spoustu věcí jak praktických, tal I teoretických. Seznámil jsem se tam také s lidma kteří se na svět dívají podobnýma očima a to člověka vždy obohatí.

Máš za sebou nějaké výstavy či projekty?
Asi jo… smích. Ale asi jich bylo tolik, že si to už ani nepamatuju….smích. Vystavoval jsem několikrát v Německém Berlíně, několikrát v Polsku. Vždy dokumentární fotografie. Mé fotografické cykly jsem nikdy nepojmenovával, protože razím myělenku, že fotografie musí vypovídat sama o sobě a své jměno sdělí sdělí bez mé pomoci. Největší ohlas zřejmě asi měla vystava secesní architektury. Je koncipována jako putovní, takže k dnešnímu dni si ji lidi mohli prohlédnout v Brně, Berlíně, Kolíně nad Rýnem a někde v Holansku.

Kdo nebo co tě přivedlo k fotografování? Co tě nejvíce na něm přitahuje?
Práce fotografa mě připadla zajímavá už od malička. Asi největší podíl na tom má můj táta. Nejvíc mě dostalo kouzlo černé komory, kdy Vám pod rukama z ničeho vylézá fotografický obraz.

Jaké je tvoje oblíbené fotografické téma? Nalezl jsi svůj osobitý styl a snažíš se jej dovést k dokonalosti nebo tě naopak baví experimentovat?
Jsem zastánce spíše hledání osobního stylu. Nejvíce mě baví fotografický dokument a focení architektury.

Z tvé tvorby je cítím zaujetí barvou a silou detailu? Je to hlavní téma tvé nynější tvorby?
Asi jo. Cítím to jako logické pokračování architektonického cyklu, kdy se síše soustředím na tvarovou a barevnou rovnováhu či kontrast.

Fotografie plánovitě promýšlíš nebo se při fotografovaní necháváš oddat pocitům, spontálním náladám a vycházíš z konkrétní situace? A následně pak z těchto snímků vybíráš ty nejpovedenější?
Je to spíše o pocitech, náladách a bloumání. Nechávám spíše snímky ať vychází ze mě a konkrétní situace, než abych je nějak dopředu promýšlel.

Hledáš svá zátiší i dle nějakého sdělení nebo je tvá tvorba ovlivněna „pouze“ onou symbiózou tvaru a barev? Ptám se proto, že ve tvých snímcích nacházím spoustu symbolů, které mohou dávat fotografiím i jiné významy.
Haha, to si vždy rád poslechnu od těch druhých. Fotky dělám tak, že vidím obrazy, které se mi buď líbí nebo ne. Nesnažím se v tom hledat něco jiného, žádné umělecké spojitosti, filozofování nad fotkama rád přenechávám jiným.

Necháváš se při výběru snímků na výstavu ovlivnit místem vzniku fotografie nebo je dělíš do skupin podobné nálady? Tvé soubory mi totiž přijdou dokonale sladěné a diváka snadno vtáhnou.
Fotografie nechávám dozrát. Kdybych je probíral hned byl bych hodne ovlivěný místem vzniku a různými vzpomínkami. Snímky odložím a vratím se k nim až později, kdy už jsem objektivně schopen oddělit ty dobré od těch ostatních.

Kde nacházíš svou tvůrčí můzu? Co Tě nejvíce inspiruje? Kde se rodí nápady? Potřebuješ se dostat do určitého stavu „tvořivosti“ nebo se to odvíjí od tvého volného času?
Jasně že je to o té náladě. Jinak to nejde. Musíš mít prostě náladu jít a něco si „cvaknout“. Někdy třeba vyrazím a už dopředu vím, že z toho nic nebude. Ale zase z toho mám fajn pocit :)

Jaké jsou tvé plány do budoucna? Snažíš se svou tvorbu někam posouvat?
Já nevím… Na to nemyslím. Nechávám tomu absolutně volný průběh. Když se ale podívám po roce, po dvou na fotky, které vznikaly, vím jistě jestli se někam posunuju nebo ne.

Máš nějaké oblíbené fotografické vzory? Ovlivnila tě tvorba nějakého umělce?
Nejvíc se mi líbí fotky pana Newtona. Mám prostě rád jeho styl a přístup – aranžované portrétní provokativní fotografie.

S jakou technikou pracuješ? Jaký je tvůj názor na tak silný a rychlý nástup digitalizace?
Pracuji převážně se značkou Canon. Co setýká digitalizace, myslím si že je to dost jedno, jakou technikou fotíš. Je to spíše o přístupu a pohledu na věc. Největší přínos digitalizace asi vidím v okamžitém náhledu snímku. To zřejmě pomůže spoustě lidí, kteří nejsou až tak technicky zdatní a dříve do poslední chvíle nevěděli jestli to tam je nebo není.

Máš nějakou nejoblíbenější fotografii? Kterou a proč?
Líbí se mi spousta fotek, nedá se říct, která nejvíc. Každá je užásná něčím jiným.

Co by jsi odpověděl na otázku „Proč fotografovat (tvořit)?“
U focení jde o okamžik života, který se už nikdy nebude opakovat stejně. V tom je fotografie úžasná ve své jedinečnosti času a místa.

Co jsi poradil začínajícímu fotografovi?
Aby měl fotografii opravdu rád. Zbytek pak přijde sám a I s jeho osobním stylem, protože snímky budou vycházet přímo z něj. Ještě bych mu doporučil chodit do rozumných galerií a hlavně….hlavně, hlavně nečíst PhotoLive, smích…

Lezatka 2

Lezatka 3

Lezatka 4

Lezatka 5

Lezatka 6

Lezatka 7

Lezatka 8

Lezatka 9