Maděryč Zbyněk

Maděryč Zbyněk

Jméno, příjmení, věk:
Zbyněk Maděryč. Věk? Už nejsem malej a ještě nejsem v důchodu. Smích…

"Fotografie si v první řadě plánovitě promýšlím. Dokonce tak detailně, že si každou fotku načrtnu do diáře a několikrát se k ní vracím. V okamžiku fotografování se již ale nechávám unášet náladou a spontálností okamžiku. Mé náčrtky potom slouží pouze jako určitá osnova, kterou doplňuji nápady, které vychází z okamžiků při focení."








Máš nějaké fotografické vzdělání nebo jsi fotograf samouk? V čem tě škola nejvíce obohatila?
Jsem absolutně největší samouk. A jediné fotografické vzdělání mi dal fotografický kroužek na základní škole v Dubňanech. Jeho vedoucí byl lidový vypravěč vtipů, který mě naučil, že není třeba dělat pěkné fotky – ale fotky prožívat!

Máš za sebou nějaké výstavy či projekty?
Mám za sebou spoustu výstav I projektů. Potkalo mě životní období, kdy jsem měl silné nutkání furt něco ukazovat. Vzniklo tak více než 200 společných výstav a šestnáct autorských z nichž první byla v Žilině a poslední v Prostějově. Plno projektů jsem zrealizoval hlavně s Katedrou experimentální fotografie – vznikly tak projekty jako Prior v Prioru, Šalina v šalině či porevoluční Svoboda na Svoboďáku.

Kdo nebo co tě přivedlo k fotografování? Co tě nejvíce na něm přitahuje?
Jednoznačně můj tatínek a jeho flexaret. Jednou mi říkal „synku, přišel čas, abys se naučil něco pořádného – třeba fotit. Tady máš sestřičku a vyfoť si sestřičku.“ Na focení mě nejvíc přitahuje možnost ukazovat své vniřní světy.

Dle tvých fotografií je zřejmé, že jsou pro tebe ženy zdrojem velké inspirace. Co tě nejvíce imponuje na fotografii mody a portrétů?
Na focení módy mě zpočátku nepřitahovalo vůbec nic. Jednou mě oslovila jedna známá návrhářka a zeptala se mě „ Proč vlastně nechceš fotit nějaký mý hadry? Jestli mi vyfotíš moji kolekci, budu ti stát nahá modelem.“

Jak modelky vnímáš při fotografování? Pohlížíš na ně jako muž a necháváš se okouzlit jejich krásou či ženu sleduješ s odstupem jako objekt?
Musím k ní přistupovat čistě jako profesionál. Jinak to nejde. Snažím se ženu vnímat takovou jaká je a někdy až s údivem sleduji výsledek, který byl na počátku tak skrytý.

Fotografie plánovitě promýšlíš nebo se při fotografovaní necháváš oddat pocitům, spontálním náladám a vycházíš z konkrétní situace? A následně pak z těchto snímků vybíráš ty nejpovedenější?
Fotky v první řadě plánovitě promýšlím. Dokonce tak detailně, že si každou fotografii načrtnu do diáře a několikrát se k ní vracím. V okamžiku fotografování se již ale nechávám unášet náladou a spontálností okamžiku. Mé náčrtky potom slouží pouze jako určitá osnova, kterou doplňuji nápady které vychází z okamžiků při focení.

Nemáš obavy z toho, že diváky pozorující tvé fotografie strhne spíše krása fotografované ženy a už tolik se nesoustředí na zpracování, kompozici či myšlenku?
Obavy z toho nemám, ale většinou tomu tak je….. smích.

Velice mě zaujaly na tvé poslední výstave fotografie skládané do triptychů. Byly již některé fotografie pořizované s tímto záměrem či byly seskládány až dodatečně?
Určitou představu mám již od začátku, ale samozřejmě konkrétní fotky vybírám až podle toho jak se k sobě hodí.

Kde nacházíš svou tvůrčí můzu? Co Tě nejvíce inspiruje? Kde se rodí nápady? Potřebuješ se dostat do určitého stavu „tvořivosti“ nebo se to odvíjí od tvého volného času?
Tím, že jsem odkázán na modely, zde musí proběhnout určitá symbióza všeho – volného času, místa, tvořivé nálady a uvolněnosti modelů.

Jaké jsou tvé plány do budoucna? Snažíš se svou tvorbu někam posouvat?
Snažím se svou tvorbu posouvat tam, kde se začínají fotografie kupovat. Má práce je časově hodně náročná a bez prodeje fotografií je peněz opravdu málo.

Máš nějaké oblíbené fotografické vzory? Ovlivnila tě tvorba nějakého umělce?
To je různý. Měl jsem pár vzorů, ale časem se to mění. Jeden z mála, který se nemění je asi Helmut Newton.

S jakou technikou pracuješ? Jaký je tvůj názor na tak silný a rychlý nástup digitalizace?
Čekal jsem na ni hodně dlouho a když byla už konečně na kvalitativně přijatelné úrovni, tak mi to uteklo. V té době jsem hodně cestoval, vystavoval a ještě byl zaměstnaný jako IT technik a fotografování bylo malinko v úzlumu. V současné době používám jak digitální přístroje, tak i klasický kinofilm, který mě provázel mou fotografickou cestou. Není to tak dávno, kdy jsem digitál používal hlavně jako skicář. Digitálem jsem si vyrobil fotografickou „skicu“ a následně jsem ji pak přefotil buď na kinofilm nebo na střední formát 6x6.

Máš nějakou nejoblíbenější fotografii? Kterou a proč?
Má oblíbéná fotka nemá paradoxně nic společného ani s aktem ani s módní fotografií. Je to portrét mého tatínka, kterého jsem fotografoval na Braču v Chorvatsku. Asi o deset minut později, po fotografování jsme se s tátou vybourali v autě. Ta fotka mi připomíná, jak klidné chvíle člověk prožívá, když nezná svůj osud. A nikdy nemůže vědět, která fotografie je tou poslední.

Čím a jak tě tvá tvorba naplňuje?
Tvorba je můj život. Naplňuje mě až po okraj.

Zajímáš se i o jiné druhy výtvarného umění? Co se ti na něm líbí?
Malba, kresba a filmová tvorba. Líbí se mi prostě všechny druhy umění, které umí promlouvat obrazem.

Co by jsi odpověděl na otázku „Proč fotografovat (tvořit)?“
Důvodů může být celá spousta…. Třeba blbá paměť…..smích. Teď vážně - fotografie je pro mne takovým zápisníkem života.

Máš nějaké konkrétní rady pro začínající módní fotografy? Čeho by se měli vyvarovat či na co se soustředit?
Začínající fotograf by měl v první řadě zvládnout techniku, bez toho dobrou fotku neudělá. Druhou a zásadnější věcí je fotografii prožívat. No a dál nezbývá než jen hledat a vytrvat v tom.

Maderyc 10

Maderyc 11

Maderyc 4

Maderyc 5

Maderyc 6

Maderyc 7

Maderyc 8

Maderyc 9